Osudy,kapitola druhá...ztráta paměti

19. října 2009 v 21:24 | Makishka
2. kapitola...co víc dodat:-)


"To...?"kotala"Co,proč jste..."ptala se nechápavě.
"Protože tě miluju,Sam.A vždycky jsem miloval."usmál se a díval se na ni jak bude reagovat.
Posadila se a uvažovala.Má být štastná?Tolikrát snila,že se to stane.A když je to tady,tak neví co má dělat.Asi by měla jít.Ale jestli půjde,tak toho potom bude litovat,určitě bude.
"Nevím co na to říct."vymanila ze sebe.
"Řekni co cítíš,ale je tady taky možnost,že...můžeš odejít,jestli to na tebe bylo rychlé."
"Jo,rychlé to bylo..."vstala a přešla ke dveřím"ale kdybych ti neřekla,že tě taky miluju..do smrti bych si to vyčítala."Jack se i přesto musel mírně pousmát...věděl,že jen potřebuje čas to vstřebat a raději šel spát.

Ráno v práci...
Všichni stáli před bránou.Nikdo nevěděl na co se to čeká...Stála tam Sam,Vala,Cam,Teal´c...nikdo jim nescházel.Nebo si to aspon mysleli.
Do prostoru brány vešel Jack.Všichni upřeli své nechápavé pohledy na O´Neilla
"No...řekněme,že jsem měl takový špatný sen a tak jsem si řekl,že půjdu raději s váma."
To už je ozářila červí díra a mohli letět.

'''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''
Probudila se.Neznámo kde.Poslední co si pamatovala bylo...Co to bylo?Nepamatovala si zhola nic.Ani jak by se asi měla jmenovat,co tady dělá,ani proč jí tak třeští hlava.
Rozhlídla se kolem sebe.Byla v kamené stavbě na seně.Sama,takže měla možnost uniknout.Bylo tam okno a díra se závěsem.Opatrně ho odhrnula a na židli seděl...spíš spal strážný.Rychle zalezla spátky a pro únik si vybrala okno.
Rychle se schovala do křoví.Všimli si jí však dva muži,kteří za ní okamžitě běželi.
Narazila na stráň.Podívala se dolů.Byla asi 100metrů nad jezerem.Slyšela hlasy.Rozhodla se riskovat.Chytla se výklenků a doufala,že jí nenajdou.Stáli tam zhruba 2 minuty.Povídali si kam mohla tak rychle zmizet...
Ruce jí začínaly bolet...Konečně odešli.Snažila se vyškrábat zpátky nahoru.Moc dobře jí to nešlo.Byla slabá,jedna ruka jí sklouzla dolů..
"Chytte se mě."uslyšela nad sebou hlas.Byl jí povědomý...nedokázala ho však nikam zařadit.
"Díky..."řekla konečně když se dostali na povrch.
"Nemáte zač..já jsem Jack a vy?"zeptal se jí muž.
"Já jsem...já,Sam..teda,aspoň myslím"
"Jak,myslíte?"
"No,jestli nejste jeden z těch co mě honili tak vám to klidně řeknu."
"To opravdu nejsem"usmál se
"Nevím,ale myslím,že jsem ztratila pamět.."
"Aha..Pozor,pojdte za mnou"táhl ji do křoví...Kolem nich proběhli ti muži.
"Vás taky honí?"zeptala se
"Jo,už to tak bude...I když nemám tušení proč.Šel jsem do obchodu a začali za mnou utíkat.No,prostě dlouhý příběh.."
"Aha...půjdeme odsut pryč ne?"navrhla Sam a vylezla ze křoví.Naproti nich byl les.To bude dobrý úkryt...
Šli bez mluvení.Co si taky měli říkat.Viděli se prvně.Ona byla cizí Sam a on nějaký Jack.Nemysleli však,že by se měli každý rozejít jinou cestou.
Brzo ztratili pojem o čase a taky o cestě.Začínalo se ztmívat a stromy jim zplývaly.
"Měli by jsme se zastavit,už tak jsme s největší pravděpodobností zabloudili...dojdu pro nějaké dříví...tak tady zatím počkejte."Sam kývla.
Sedla si na zem a opřela se o strom.Zadívala se nahoru.Byly tam už miliony hvězd a dva měsíce.Dva měsíce jí přišly nezvyklé,ale neřešila to.
Jack nasbíral dříví.Vrátil se k ní.Spala opřená o strom.Sundal si bundu,vzal jí do náruče a položil jí na ní.Rozdělal oheň a lehl si blízko ní.Za pár chvil taky usnul.
'''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''
"Nechte nás na pokoji...!"křičela Sam a házela s sebou.
"Pššš...to je dobré,jste tady,u mě...já vás ochráním...je všechno v pořádku ano?"uklidňoval jí Jack,kterého probudily její výkřiky.
"Asi jsem vás...probudila...prominte."byla spocená a udýchaná jakoby běžela maroton a vyděšeně těkala očima.
"To nevadí...byl to jen sen,všechno je v pořádku..."
"Jo,jen sen..."opakovala potichu,že i když byl blízko ní,nemohl to slyšet.Měla pocit,že jsou to vzpomínky...co je k sakru zač?Je zlá nebo hodná?Sen jí dokonale zmátl....zavřela oči a snažila se ještě jednou ponořit do říše snů.
Ráno se probudila v jeho náruči.Nevěděla,že by s ním takhle usnula.Musel jí obejmout v noci,když se jí znova zdál ten strašný sen...
Vstala a šla se projít..případně najít něco k snědku,nebo vodu na pití.Narazila na čisté jezero.Skočila do něj.Bylo jedno,že na sobě má oblečení...bylo poměrně horko.
Jack se mezitím taky probudil.Když jí neviděl nikde poblíž vydal se jí hledat.Narazil na ní v půlce cesty...byla mokrá,čemuž se divil.
"Tady je někde sprcha?"zeptal se
"No,pokud berete jezero jako sprchu...tak ano."
"Nebude vám vadit,když bych se taky skočil..."
"Jasně...já se zatím půjdu podívat jesti tu nenajdu něco k snědku"
Našla jen ovoce...snědla pár bobulí a pak nabrala plnou hrst pro Jacka..Byla už skoro u něj...zakopla o klacek..
"Sakra"zaklela,protože vysypala borůvky na zem..."No,to jsem tomu tedka dala..jsem nevěděla,že jsem takové nemehlo."
"Ale.."pomohl jí zpátky na nohy a pevně jí držel,aby zas nespadla."určitě nejste."zašeptal a byl u ní strašně blízko.Něco cítila..možná už od začátku,jen si toho všimla až ted.Políbili se...
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
"Néééééééééééééééé!Jdi od ní pryč,ty hajzle..."křičel Jack."Sam,odstrč ho,to nejsem já...slyšíš!?"snažil se to nevidět...viděl však to co chtěli oni...Bylo na první pohled jasné,že se jeho neštěstím dobře baví....

O 4 dny dříve...hned po tom co byli Sam a Jack uneseni...:

"Kde je generál O´Neill a plukovník Carterová?"zeptal se Walter když přišli pouze Teal´c s Camem a Valou.
"Asi je unesli...je to dlouhý příběh,musím jít nejdřív za doktorkou at mi to zašije,takže mě omluvte..."odešla Vala s prostoru brány.

"Lehněte si na postel slečno Mal Doran..."řekla sestra a vyhrnula jí tričko.Přes kus břicha měla škrábanec..Netušila však,že tohle by jí udělal Jack...museli ho nějak proměnit...Takhle ho neviděla nikdy se chovat.
Zapřemýšlala se a neuvědomovala si,že na ošetřovně leží už 4 hodiny a čeká na nějaké spropadené testy.Uslyšela zatukání.Vzhlédla a byl tam Daniel.
"Ahoj,slyšel jsem,co se ti stalo...jak ti je?"ptal se s obavami v hlase.
"Jsem v pořádku.Jen tady čekám na nějaké testy,to je všechno...bylo to pouze škrábnutí."hleděla někde za něj.
"To je dobře.Dozvěděl jsem se taky o Jackovi a Sam.Myslel jsem,že bych vám na misi mohl aspoň trochu pomoct,ale nejdřív jsem chtěl aby jsi s tím souhlasila."
"Na co potřebuješ můj souhlas?Je to tvoje rozhodnutí...mě je to fuk."zvýšila hlas a zahleděla se mu do očí."My dva už spolu přece nic nemáme."vyslovila jasně."a navíc,jsi jejich kamarád,mohl by jsi jim pomoct...udělala bych to taky být na tvém místě."stišila hlas a znova se zahleděla někam za něj.
"Jo,absolutně ve všem s tebou souhlasím."pověděl,otočil se na patě a rozhořčen vyšel z místnosti.
To byl zase rozhovor mezi těma dvěma...že tam vůbec jen chodil.Co čekal?..

'''''''''''''''''''''''''''''''''''''
První kdo to přerušil,byla Sam.
"Promiň,ale mám pocit,že to co děláme není správne..nemám tušení proč...ale ne."
"Máte pravdu..."zmizel za stromy v lese.Sam to mrzelo,ale cítila,že udělala dobře...Chvíli tam stála a poté se rozhodla,že raději půjde za ním.Na obloze se začínala kupit mračna.Bude určitě pořádná bouřka.Ted vypadal les nebezpečně...chvějící se stromy pod větším a větším náporem větru,nikde nikdo jen ona a ten Jack,který jí ted naháněl strach.
"Jacku?"zeptala se jestli je to opravdu on,jelikož stál zýdy k ní.
"Ale jen pojdte za mnou,Sam."zašeptal,že ho jen tak tak mohla přes ten hukot větru slyšet,otočil se na patě a rychlým krokem šel pryč.
Uvažovala jestli má jít opravdu za ním,ale něco jí k němu táhlo.Běžela za ním a čím dál byla blíž,on zrychloval.
"Jacku!Počkejte!"křičela za ním...začínaly se jí vybavovat vzpomínky...jen ty hezké...Zřejmě ho zná už delší dobu...jen jako přítele,nebo jako něco víc?
"Neodešel bych,protože mi na ní záleží,víc než by mělo...Zasloužíte si víc. Já budu stát vždycky na vaší straně, ať se děje cokoliv. Věřte mi..."Tahle slova jí donutila přidat na kroku a dohonit ho...vzpomínky pokračovaly...vzpomínky se prolínaly jedna za druhou...Byly hezké,příjemné,vtipné,nad kterými se musela pousmát...někdy byl Jack jako malé dítě.Ale také strašidelné...Jack však stál vždycky při ní,tak proč jí přes to všechno nahání strach?
Doběhli k nějaké jeskyni.Zastavil se a ona taky...
"Pojdte,Sam.."zopakoval se zlomyslným úsměvem na tváři.Chtěla odejít,ale nedovol jí to jakýsi štít...S obavami vešla do jeskyně.Bylo tam plno chodeb.Vypadaly povědomě.Ale naháněly jí strach.Vybrala si tu pravou,bylo v ní totiš světlo....došla do velké,prázdné místnosti.Chvíli se tady rozhlížela a chtěla odejít zpátky.Dveře se za ní však zavřely...
Ozářily jí světla po místnosti,které se právě všechnny postupně rozsvicovaly a donutily jí přivřít oči.Vzadu v rohu uviděla židli.
"Sednout!"ozvalo se a ze tmy vystoupil Jack.
"Co to s váma najednou je?!"vykřikla a raději si sedla.
"Se mnou?"zeptal se něvěřícně a pořád se přibližoval.Dobře věděl,jaký z něj má strach."Absolutně nic...jen potřebuju aby se vám vrátila paměť...když už vás máme tam,kde jsme chtěli mít."
"Kdo vy?"
"Já a mí stvořitelé...jistě i přes to,že jste ztratila pamět si mne...pamatujete,nebo vám alespoň někoho připomínám,ne?"
"No ano,ale jak to s tím souvisí...?"nechápala
"Já nejsem ten,kdo myslíte,že jsem.Vypadám jako Jack,myslím docela jako on,ale přesto Jack nejsem...nikdy bych vás neobjal tak upřímě,aby vám má náruč přinášela pocit bezpečí,tak jako by to udělal on..ani mé polibky,nebyly upřímné,pouze jsem se snažil.On vás miluje a já vás nenávidím.To je ten největší rozdíl."
Do očí se jí hrnuly slzy.Ted už si vzpomínala na spoustu věcí...kdo je,odkud je...skoro všechno,až na pár proteď nepodstatných detailů.
"Kde je?!Co jste s ním udělali!!?Pustte mě za ním!"hysterčila a nechala slzy téct po tvářích.
"Nechtěla by jste ho vidět ve stavu,v jakém je ted...Sam"vyslovil její jméno takovým tonem,že zacouval ke zdi.
"Risknu to.."netušila kde se v ní vzala taková odvaha,ale přiblížila se k němu a řekla mu přímo do tváře..:"At je v jakémkoli stavu,chci ho vidět!Miluju ho a tím,že tady budete někomu nahánět strach nic nezískáte!"
"Jak myslíte..."šel ke dveřím,naťukal kod a dveře se otevřely.Vstoupili do celé bílé mistnosti...teda až na ty krvavé stopy na podlaze..Sam dostávala strach,co to s ním jen provedli!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kwimi kwimi | 19. října 2009 v 22:03 | Reagovat

fakt uzasny!!!

2 SB Sam SB Sam | Web | 20. října 2009 v 13:18 | Reagovat

Moc krásný!!!

3 Jasmína ♥Sb♥ Jasmína ♥Sb♥ | Web | 20. října 2009 v 15:23 | Reagovat

fíha, jak se to stalo?? Honem pokráčko!

4 d.s.o evkaSB d.s.o evkaSB | Web | 20. října 2009 v 15:41 | Reagovat

honem honem honem pokráčko teda takhle to zamotat..no toto... :-D  :-D  :-D mocinko se mi to líbí :-)  :-)  :-D  :-D

5 karmolina-vala karmolina-vala | Web | 11. listopadu 2009 v 10:31 | Reagovat

mě se to taky líbí

6 maternity cocktail dresses maternity cocktail dresses | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 17:08 | Reagovat

Many thanks for the great posting. I am glad I have taken the time to see this.
http://www.speakdress.com/prom-dress-function-occasion.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama