Osudy,kapitola třetí,záchraná mise

22. října 2009 v 21:35 | Makishka
O5 jsem spojila části v kapitolu s názvem záchraná mise...lepší název mě prostě nenapad:-D


Sam bušilo srdce,že muselo být slyšet na míle daleko.V místnosti bylo ticho,jako v hrobě...to však netrvalo dlouho.Čím byli blíž slyšeli nějaký hluk.Nejdřív ho nemohli ani jeden rozeznat a pak to Sam konečně identifikovala.P-90ky!Přišli je určitě zachránit...s úsměvem na rtech přidala do kroku.Vrazila do dveří a uviděla členy Sg-1...vedli si dobře,ale potřebovali pomoct.Stála u dveří a marně hledala Jacka.Ten druhý Jack přiskočil ke svým a začal na ně střílet a o Sam nejevil zájem...Ta se rozhodla vrátit a jít ho hledat.Bylo to bludiště chodeb...
"Jacku!"zavolala do prázdna.Chvíli bylo ticho a pak,společně s ozvěnou k ní doléhal jeho hlas...
"Sam!"snažila se zjístit ze které chdoby to jde,ale ta zatracená ozvěna jí mátla.
"Jacku!Kde jsi?"zkusila první chodbu...byla tam tma...tak se rozhodla raději vrátit.Skusila další chodbu...byla poměrně krátká.Byly tam dveře a v nich malé okénko."Jacku,jsi tady?!"zabouchala v naději.
"Sam...jsi to ty?"uslyšela jeho hlas a uviděla ho v okénku.Byl zdravý,až na pár škrábnutí...nebyla to jeho krev,oddychla si.
"Ano,jsem...počkej skusím tě odtud nějak dostat."pokoušela se otevřít nějak ty dveře.Snažila si vybavit ten kod co kopie Jacka natukala do těch předchozích dveří.30185...špatně.83640...povedlo se!Dveře se otevřely a první co Jack udělal bylo že jí objal a políbil.
"Děkuju,Sam,miluju tě"zahleděl se jí do očí.
"Nemáš zač...strašně jsem se o tebe bála..a...taky tě miluju.."políbila ho
"Já o tebe taky...a ted by jsme odtud měli vypadnout..."usmál se na ni.
"Jo...přišli pro nás,měli by jsme si pohnout"
Cestu našli celkem rychle.Pořád proti sobě bojovali a Sg-1 měla navrch.Jack a Sam jim šli rychle pomoct....a společnýma silama je porazili.Pak utíkali všichni k bráně.
"Danieli...tebe bych tu nečekal...copak jste se s Val dali zase dohromady?"pozvednul obočí
"Ne!"Dan běžel napřed,aby ho nemusel poslouchat a otevřel bránu.Sam ruku v ruce odešli domů....
''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''
Ležela na ošetřovně.Museli jí vyšetřit,když měla ztrátu paměti....
Jack byl ve své kanceláři...přemýšlel,strašně moc.Před chvílí měl telefon s prezidentem.Dopadl dobře...s úsměvem na rtech vstal od stolu a šel za Samanthou.Vešel na ošetřovnu a rozhlížel se tam.Ležela na posteli.Když ho spatřila,usmála se...celkem se tu nudila a on jí zvedl vždycky náladu.
"Ahoj"pozdravili se navzájem.
"Jak ti je?"zeptal se jí a Sam by nečekala,že jí bude tykat.Většinou,vždycky když byli v bezpečí,tak si vykali...Jack si nemohl nevšimnout její překvapené tváře."Děje se něco?"
"Ne...y...mělo by???"
"Nemělo,jen...že vypadáš překvapeně."
"Jen mě překvapilo to,že mi tykáte...PANE"zdůraznila to slovo pane
"Jestli vám to vadí tak VÁM budu zase tykat,ale měla by jste vědět,že není potřeba si vykat...protože jsem mluvil s prezidentem a řekl mu,co k vám cítím a že už to nechci nechat jen tak být..."
"Vážně...?"vypadala snad ještě překvapeněji než před chvílí.
"Ano,odpověděl mi,že raději udělá vyjímku v pravidlech,než abych měl odejít z SGC."uculil se..."Takže jsem se přišel zeptat,jestli by jsi se mnou nechtěla žít...až na věky věků?"nahodil psí pohled
"To víš,že ano!"skočila mu kolem krku....a políbili se.
Sam mohla jít domů.Domov pro ní ted byl u Jacka,kde spolu prožili svou první noc...
Nemohli spát...povídali si dlouho do noci.Jack si vzpoměl,že by jí to měl konečně dát...jak na to jen mohl zapomenout???"
Vstal a štráchal v šuplíku a pak ve skříni...
"Co tam děláš???"zeptala se Sam.
"Ale,jen hledám něco co jsem ti měl dát už na ošetřovně...áááá tady to je."vrátil se k ní do postele a v ruce něco svíral
"Tak...tohle je pro tebe...ted bude oficiální,že se mnou chceš prožít zbytek života a že jsi si nedělala jen srandu."podal jí otevřenou semišovou krabičku se zásnubním prstýnkem.
"To měla být žádost o ruku?"řekla nevěřícně
"Jo,nepodal jsem to nejlíp,já vím...ale..."Sam ho umlčela polibky...
"Pšššt...Ano,moc ráda si tě vezmu..."

Čas ubíhal strašně rychle.Přípravy na svadbu byly v plném proudu.Všechno šlo podle plánu,až do onoho osudného dne...

"Proč brečíš Sam??"ptal se jí Daniel,který jí pomáhal vybrat pozvánky.Ta pustila telefon na zem a z očí jí tekly slzy.
"Volali z květinářství..."popotáhla"nebudu mít lilie..."objala ho...ten se jen zasmál.
"Pššt...,to bude dobré...tak budeš mít třeba růže no..."povzbuzoval jí...
"Ano,máš pravdu...je to kravina,.nechápu,že mě to tak sebralo."uchechtla se..."až přijede Val tak spolu nějaké nové vybereme..."

Ale ted fakt k tomu vážnému...

Val,na záchrané misi Sg-12...právě ted...:
Všude kolem lítaly bomby a střely.Ted by byla kdekoli raději než tady a ted.Prohrávali!Bylo jich moc...hrozně moc,obkličovali je ze všech stran.(představte si scénu z hrdinů...)
"Ustup!"zavolala Vala,které proted,patřilo velení záchranné mise.
Nic lepšího než se zdekovat jim nezbývalo.Pomalu utíkali jeden po druhém k bráně.Zadával adresu vždycky Danny,ale ted musela ona.Jakmile se vytvořila červí díra,střelili jí tyčovkou do zad...skácela se na zem.Vojín jí vzal do náruče a pronesl jí bránou,kde na druhé straně čekala doktorka Lamová.
Byla potlučená...ale žila..
Ležela na posteli,když k ní přišel Jack a něco po ní chtěl.Když se rozkoukala zjístila,že se jí ptá,jak jí je...
"Fajn,"odpověděla jednoduše."ale neříkejte to Sam.Nechtěla bych vám pokazit svadbu...prostě se na té misi zdržím dýl..."skoro zašeptala."nikomu to neříkejte..."
"Val...měla by to vědět..."
"Ne...nechci jí nic kazit,vím jak je na to natěšená."pokusila se o úsměv a rozkašlala se.
"Dobře,nikomu to neřeknu...a ted si odpočinte.Já už půjdu."odešel a nechal jí at se léčí...cestou se ptal sestry jak je na tom.Ta mu odpověděla,že se drží...a žít bude na 50%.Nic neslibuje,ale pokud bude bojovat,určitě to zvládne...Měl o ní celkem strach...stala se jeho dobrou kamarádkou.A má taky sarkastický smysl pro humor...za ten krátký čas,který doposud měli,si jí docela oblíbil...Šel za Sam,aby jí řekl,že se zdrží na té misi...
"To tam bude 2 týdny?!"byla celkem naštvaná...
"Ne,na svatební den to asi stihne."
"Aha...no,takže supr...má být moje dužička...s kým mám vybírat kytky a ostatní věci?"
"A co takhle se mnou,"vzal katalog svatebních květin ze stolu"já jsem přece tvůj nastávající pokud vím."usmál se na ní Jack.
"Jo,kytky by šly...,ale co šaty?Ty je vidět nesmíš...ona byla moje družička...ted to bude asi Gina..."řekla a sedla si za stůl
"Mám tě od ní aspoň pozdravovat a vyřídit ti at se nezlobíš..."
"Já se ale vůbec nezlobím!!!"
"To vidím..."hlesl Jack a ukázal na kytky v katalogu"co tyhle?"
"Jé,ty jsou krásné...ty jsem musela přehlídnout.."usmála se...

Jack šel za Val druhý den znova.Byla na tom pořád stejně...
"Ahojky..."pozdravil jí.Ta se na něj usmála."Rychle se leč...at můžeš jít Sam za družičku...svadba bude co nevidět..."
"Jo,budu se snažit..."
Jack za ní chodil každý den....Byl u jednoho kamaráda,aby ho pozval na svadbu a tomu se narodily štěnata.Zeptal se jestli jedno nechce...Tak krásně se na něj dívaly,že neodolal a musel si jedno vzít...chtěl ho dát Val,ví,že se jí vždycky tyhle chlupaté stvoření líbily.
"Ahojky...tak jak se ti daří?"zeptal se...jako vždycky když přišel
"Jo,už je to o něco lepší."
"Přinesl jsem ti malý dáreček...Koukni."podal jí malého zlatého retrývra."Myslel jesm,že by mohl donést na svadbě prstýnky,ale je to jen takový spontální nápad,nestihli by jsme ho ani vycvičit a tak..."
"Jé,to je krásný pejsek,jak se jmenuje?"
"Majitel říkal,že je to Andrew,ale jestli ho chceš přejmenovat..."
"Ne,Anedrew se mi líbí...moc děkuju."usmála se na Jacka.
Jack měl radost,že je Val už líp a zase se usmívá.Šel domů za Sam...musí ještě něco vybrat...potkal se mezi dveřmi s Danielem...
"Sam už tě čeká...a je celkem naštvaná,pořád mluví,že Val zůstane na nějaké misi místo toho,aby jí šla na svadbu."
"Ach jo,to není fér..."povzdychl si Jack.
"Ted to nechápu..."
"Víš,je zraně...Né,nemůžu ti to říct..."Jacku,zmlkni už!říkal si v duchu.
"Co je?Je zraněná!?"zeptal se se strachem v hlase Dan.
Jack mlčel..
"Řekni mi to,Jacku..."prosil Daniel.
"Nemůžu,slíbil jsem jí to..."
"Jestli s ní něco je,musím to vědět...!"naléhal Daniel.
"Dobře,"věděl,že jí to slíbil,ale je to přece Jack,ten nic dlouho neudrží...ale snažil se."na záchrané misi jí střelili."
"Ou,a co je s ní?Jak je jí?Proč mi nikdo k sakru nic neřekl?!"plašil Dan
"Už je to lepší...hlavně se uklidni a raději si sedni."
"Jo,už jsem v klidu...už je to dobré...řekni mi všechno,co se jí stalo..."
"Ne,tohle ti musí stačit...."Daniel se na něj prosebně díval."Nekoukej tak na mě...nech toho...prostějí postřelil...když se poprvé ptal sestry jak jí je řekla že na 50% bude v pořádku...není ještě zdravá,ale lepší se to...víc ti neřeknu,běž už."
Daniel byl jako opařený...není ještě v pořádku,to znamená,že pořád může..umřít!
"A ne,že jí to řekneš...!"pohrozil mu Jack a zavřel dveře.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kwimi kwimi | 22. října 2009 v 22:45 | Reagovat

chudaci.......no kdys sou palicaty!!

2 d.s.o evkaSb d.s.o evkaSb | Web | 23. října 2009 v 23:27 | Reagovat

jé tak teď jsi mě navnadila...šup šup pisej..mocinko se mi ta poví líbí :-)  :-)  :-)  :-D  :-D

3 karmolina-vala karmolina-vala | Web | 24. října 2009 v 12:51 | Reagovat

prosím tě napiš mi  tvoje stránky at se tě můžu přidat :D  :D dík

4 karmolina-vala karmolina-vala | Web | 11. listopadu 2009 v 10:32 | Reagovat

:-)  :-)

5 cute cheap short dresses cute cheap short dresses | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 10:04 | Reagovat

Any connection between your reality and mine is purely coincidental.
http://www.speakdress.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama