V plamenech

4. září 2009 v 16:26 | Makishka
Pokráčko Pod vodou...kdyby někdo nevěděl

Daniel Jackson seděl v laboratoři.Na stole měl malou krabičku kterou přinesla Sg-21 z P3X-522 společně s horou papírů.Marně se pokoučel rozluštit co je to vůbec za zařízení...namohl ani za nic rozluštit ty symboly.Jeden z nich zmáčkl a čekal co se bude dít.Nic se nedělo.
"Daniel Jackson at se urychleně dostaví ke generálovi."
Danny nechal krabičku krabičkou a běžel za generálem.
Jakmile vytáhl paty s laboratoře...krabička začla svítit.O chvíli později se na boku krabičky oběvil plamínek.Ten se každou vteřinou zvěčoval...A za pár minut to už nebyl plamínek,ale celá místnost byla v jednom ohni...a to doslova.
Široko daleko nikdo nebyl.Plameny se šířily rychle.Do pár minut hořela celá chodba.Plameny se šířily dál a dál.

Jack se přišel Sam zeptat jestli by nešla na oběd.Tolikrát mu dala košem,že nečekal že by šla.A nemýlil se ani tentokrát.Začla mu důležitě vysvětlovat,co je to za přístroj...nevnímal jí a říkal si,že sem vůbec lez.
"Necítite něco?"začal Jack čmuchat
"Co jako?"
"Nevím...jako by kuchař připálil pečínku...a je tady nějaké věčí horko"
"Jo...máte pravdu,asi se pokazila klimatizace"Sam už to začínala taky cítit
"Půjdu se kouknout na chodbu."
Jenže na chodbu ani nedošel,nebot jakmile otevřel dveře šlehaly plameny až po strop.Rychle zavřel dveře a oba se přitiskli ke stěně a zděšeně koukali na dveře.
Sam se vzpamatovala jako 1.Došla k telefonu a zavolala generálovi.Ten tam okamžitě poslal lidi.Sam se vrátila k Jackovi.Moc dobře věděli,že ty dveře už dlouho nevydrží.Vodu,kromě kafe tady neměli.
"Ted by se tu šikla ta voda..."
"Ano pane...proč jsou hasicí přístroje jen na chodbě?!"
"Nemám tušení."
"Zajímevé,že jsme všude zavření spolu...na lodi ve vodě...tady v laboratoři v plamenech..."
"Třeba je to osud Sam..."řekl jí jménem...Sam čekala,že jí nějak"zkrotí"a ono nic.
"Jacku?"oplatila mu to...Začínalo tam být vedro...z obou už tekl pot,ale to jim nebránilo v tom,aby spojili své rty v polibek.A Jack udělal první krok...ale Sam najednou uslyšela v hlavě Jackova slova...myslela jsi někdy na to co bude dál?Co bude až zveřejníme náš vztah?Můžou nás vykopnout!Budeme na dně.Samozřejmě doufám,že jednou budeme spolu...třeba až odejdu do důchodu.Miluju tě,ale ted na to prostě není správná chvíle...
Tentokrát to byla Sam kdo ho odstrčil.
"Jacku...co to děláme?Zrovna ty...jsi ten od koho bych...bych nejmín čekala první krok...a navíc jsi měl pravdu.Ještě je čas...já ne!Už vidím jak jsme si zase v bryndě řekli miluju tě a pak zase dělali jakoby nic.A to já nechci!Ne!"
Jack jen sklopil hlavu...

Generál tam poslal Silera s Walterem,aby skontrolovali ohen.Rychle hned běželi spátky.
"Generále,major Carterová měla pravdu...šíří se strašně rychle...a obávám se,že už jsou plukovník a major v plamenech...."
Generál tam rychle poslal hasiče.No nebyli to doslova hasiči,ale uměli to....a ted byla potřeba každá ruka.

"Sam...prosím zapomen na všechno co jsem říkal...byly to kraviny.Miluju tě.A stejně tady možná uhoříme."
"To je to...ty vždycky doufáš,že umřeme a nikdo se to nikdy nedozví a potom když se s toho dostanem,tak děláš jako by se nic nestalo.A navíc by jsme měli vymyslet jak ten ohen aspon zpomalit!A ne se tady dohadovat o blbostech!"
"Tobě se to zdá jako blbost!!?"
"Momentálně je zbytečné o tom mluvit,protože stejně vím jak by to skončilo...a ted si dokážu i představit jak to bude....!"
"Jak?"
"Zase...jestli se s toho dostaneme...budeme dělat jako by se nic nestalo."
"Ano,ale ty taky nic většinou něděláš...a já si potom myslím,že jsi to řekla jen tak...!"
"Jak si tohle můžeš myslet!Miluju tě!!!!!"
"Já tebe taky a strašně moc!"
Už to nevydrželi a oba spojili své rty...bylo to stejné,až na to že to tentokrát nikdo neukončil...Začínalo se jim už špatně dýchat...Plameny už zdolaly dveře a právě vznítily papíry na Samině stole.
Plameny je zahnaly do kouta...když v tom uslyšeli hlasy.
"Pomooooooc."křičeli"jsme tady rychle!!!!"
"Hasiči"si pospíšili a urychleně hasili laboratoř.Přiběhla doktorka a zjistila...že jsou trochu přiotrávení...protože tohle není normální ohen a že mají menší popáleniny...Jack víc protože chránil Sam.
Poté je odvezli na ošetřovnu pořádně je vyšetřit.
Sam s Jackem opět nevěděli jak se k sobě mají chovat.Sam ležela na posteli a uvažovala.Podívala se na vedlejší postel a Jack spal.Ona ale nemohla usnout.Netušila však,že Jack taky nespí...jen předstírá že ano,protože neví co by jí řekl.
Sakra...Sam měla pravdu,že se k ní budu chovat zas jako by se nic nestalo...Ne!To musí skončit...zítra ráno to začneme řešit.A ted už spi Jacku!říkal si
Sam asi ve 2 hodiny ráno usla taky...

Jak doktorka řekla...pustila je ráno domů.
Sam se smířila s tím,že to zase bude jakoby nic.Šla na parkoviště k autu a chtěla jet domů.
"Carterová!"uslyšela za sebou plukovníka"počkejte"
"Co se děje?"zeptala se když k ní Jack došel.
"Nic...co by se mělo dít...parkoviště je veliké tak jsem chtěl jít s vámi k autu a taky se vás zeptat jestli by jste si nezašla na večeři...?"pozvedl obočí a čekal na odpověd
Sam byla zaražená,ale nakonec řekla ano!Jack byl rád.Odvezl ji domů a cestou se domluvili,že pojednou k němu.Domluvili se na 7 hodin.
"Díky za odvoz..."
"Nemáte zač."usmál se šlápnul na plyn a zmizel za zatáčkou.
Sam si povzdychla...otevřela dveře a plácla sebou na gauč.V noci toho moc nenaspala...udělala si kafe a pustila televizi.
Podívala se na film,osprchovala se,nalíčila...oblíkla si tmavě modré rifle,černé tričko a podzimní béžový kabátek,protože k večeru už byla zima.Nasedla do auta a jela k O´Neillovi.Těšila se jak malé dítě.Sice...neměla v tom čekat vědu,ale už jen to že ji pozval!Navíc mají šanci si všechno říct.
Dojela k jeho domu....chvíli čekala...ještě jednou se podívala do zrcátka jestli vypadá trochu k světu vystoupila z auta a šla ke dveřím.Zaklepala.
"Dále...je otevřeno."ozvalo se
"Dobrý večer..."pozdravila a sundala si kabát.S kuchyně byla cítit výborná vůně a už měla celkem hlad.
"Dobrý...dělám špagety s omáčkou tak doufám,že je máte ráda.."usmál se
"Mňam...už se těším..."
"Zatím si sedněte do obýváku,než to připravím a než se to uvaří."
"Nechcete s něčím pomoct?"
"Ne to je v pořádku."hlesl Jack"Dáte si něco k pití...?"
"Jo džus jestli máte..."
"Jasně hned vám ho donesu."
"To je v pořádku...vezmu si ho sama."usmála se na něj a on ji úsměv opětoval
Jack dovařil a zavolal ji.Sedli si ke stolu,popřáli si dobrou chť a pustili se do jídla...
"Páni,to je úžasné...musíte mi dát recept..."
"A nechcete,abych se někdy stavil a my si to někdy společně uvařili?"
"No...jasně..."řekla stejně roštácky jako on...
Když dojedli,šli do obýváku...Jack vzal do ruky ovladač a pustil hudbu.
"Sam,chceš si zatančit?"
Sam přikývla...a ani nevěděla jak Jack umí skvěle tancovat a nemohla si odpustit ho nepochválit.
"TY taky skvěle tančíš...nemohli by jsme si zase spátky tykat??"
"Ovšem,ráda..."Sam byla v rozpacích...zase?Spátky?Nechce už nic skrývat...nebo si jen tak hraje?musí být připravena na všechno.
Písnička dohrála a sedli si na gauč..."hmm...nemám tu žádný vhodný film na který by jsem se mohli kouknout...snad jen...ne...to taky ne..."přemýšlel Jack nahlas
"To nevadí...už je kolem 10 asi bych už měla jít..."usmála se
"Nechceš abych šel s tebou...doprovodit tě...?"
"No,jestli ti to nebude vadit..."
"Nebude..rád.."
Sam uplně zapoměla,že prvně jela autem,ale nevadilo jí to,byla ráda že jí Jack doprovodí.Cestou si povídali...nasmáli se spolu.Konečně poznala tu nádhernou stránku Jacka O´Neilla,kterou tak dlouho nemohla najít...
"Tak...už jsi skoro doma."
"Jo...nechceš jít ještě třeba na skleničku?"
"Sama jsi říkala,že je pozdě..."
"Jo,máš pravdu...promin už ani nevím co říkam..."zachcechtala se
"Proč...jsi nervozní nebo co?"
"Ne,měla bych být..."
"Nevím...protože já jsem..."
"No já popravdě taky...trochu"
Oba dva naráz zvážněli a jakoby jimi projel elektrický proud
Jack se k Sam naklonil a čekal jsetli neuhne.Nestalo se tak a Jackovi se zdálo jakoby se k němu ještě víc přiblížila.Proto neváhal...a objal ji.Sam udělala totéž...Jackovi bylo jasné že čeká až uděla první krok on.
Bál se odmítnutí,ale ano udělal to...a ona neodporovala...byl štastný bylo to tak krásné...Po chvíli přestali.
"Nechceš jít přece jenom dál?"uculila se na něj...
"No jo...rozmyslel jsem si to.."
Sam ho vzala za ruku a vedla ho do bytu...
"Sam,neměla jsi auto?"došlo mu náhle...Sam se musela smát...poté si polovinu noci povídali.Všechno si vyříkali a slíbili si,že budou spolu i kdyby je měli vyhodit..protože láska znamená víc...

Konec:-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sam O'Neill ....Sbé ♥♥♥ Sam O'Neill ....Sbé ♥♥♥ | Web | 4. září 2009 v 17:56 | Reagovat

:-D  :-D  :-D to to bylo užasný  :-D skvělý moc se mi to libilo

2 SB Sam SB Sam | Web | 4. září 2009 v 19:40 | Reagovat

To bylo nádhernýýýýýý, těším se na pokráčko!

3 veve veve | Web | 4. září 2009 v 19:46 | Reagovat

jee to je skvelyy mooc se mi tato povidka libi :-)  :-)

4 Sam O'Neill...sbé Sam O'Neill...sbé | Web | 4. září 2009 v 20:09 | Reagovat

Ahojky obíhám sbé jak se máš ???

5 D.s.o evaSB D.s.o evaSB | Web | 9. září 2009 v 9:36 | Reagovat

Bude ještě pokráčko? Je to krásný:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama