Divide and Conquer trochu jinak...

10. července 2009 v 20:36 | Makishka
Mnozí z vás určitě znáte díl ve kterém jsou Sam a Jack označeni za zaitar´ky...mě se ten díl strašně líbí jen mě s tím trochu scénáristé sklamali.Tak jsem si řekla,že si to trochu skusím upravit...Doufám že se vám bude líbit...

Když Daniel s Janet řekli Sam, že se plukovník rozhodl přistoupit na Freyinu metodu bylo jí hrozně...rozběhla se ke dveřím a chtěla ho zastavit!!!Jen kdyby tam nebyli ti zatracení vojáci...
"Plukovníku!!!"zakřičela na něj.Jack se jen ohlédl a pokračival dál v cestě...Věřil že třeba tak může Sam aspon trochu pomoct.
"Musíte ho zastavit!"snažila se je ještě přesvěčit.
"Rozhodl se sám..."
"Sam musím to udělat,prosím."řekla doktorka.Musela jí totiž dát sedativa...Sam to rvalo srdce ale věděla že už nic nezmůže.Poslechla doktorku.
"Janet.."snažila se jí ještě přemluvit...doktorka ji ale dala sedativa.Sam se chtělo křičet.Nesnášela, když nemohla nic dělat...
Na Sam však sedativa moc nepůsobila...pořád měla před očima Jacka...
"Plukovníku...Pane,už není čas!"snilo se jí
"Možná budeme mset zvýšit dávku."řekla Janet sestře.
"Musíte se odsud rychle dostat...NÉ!"zakřičel plukovník v její hlavě a to jí definitívně probralo.
"Ten stroj se mílí...vy mi nerozumíte...lhali jsme."doktorka se zarazila."Ani jsme nevěděli že lžeme.Prosím..."snažila se Sam.

Freya už se připravovala že začne když v tom přiběhla do místnosti dr. Fraiserová a zakřičela:
"Přestante!"
Janice přivedla Sam k Jackovi.Všichni měli pohledy upřené na Jacka a Sam a nedočkavě vyčkávali co se bude dít
"Carterová???Co je???"divil se plukovník
"Můžete nás prosím nechat o samotě???"žadonila Sam.Ostatní ji vyhověli a odešli.
"Carterová...sundejte mi to"pověděl a ukázal na udělátko jak by řekl on,které měl na hlavě.
"Co se děje."zopakoval plukovník otázku.
"My nejsme zaitar´kové."řekla celkem klidným hlasem.
"Jak to víte?"
"Ten stroj si myslí že máme falešné vzpomínky...ale my lhali."
"Já jsem nelhal."bránil se Jack
"Tak dobře...něco jste vynechal."
"Nevynechal!"stál si za svým.
"Pane...Když jste mě nechtěl opustit,jste si jistý že v tom není něco co by jste si nechtěl přiznat?"naléhala Samantha
"Um...hmmm...o čem to mluvíte?"snaži se ze sebe dělat nechápavého...
"To co nemůže ani jeden z nás přiznat kvůli našemu pracovnímu vztahu."hlesla
"Á...ou...jistě"
"Pane,neřekli jsme celou pravdu...proto si ten stroj myslí že máme falešné vzpomínky."
"Vážně?"divil se.Sam jen přikývla.
"Otestujte ho znovu..."řekla směrem k Freyi.Freya tak učinila.

"Major Carterová uvízla za energetickým štítem..."řekla Freya
"To je fakt."všechny vzpomínky se mu vybavily jako by to znovu prožíval..."Slyšel jsem zvuky..."
"Udělal jste všechno co se dalo."
"Ano."
"Nemohl jste ji zachránit."chvíli bylo ticho..jako by přemýšlel...nebo pochyboval že se něco dalo přece jen udělat.
"Ne."hlesl nakonec smutně
"Ale ještě jste mohl zachránit sebe,"
"Asi ano..."
"Co se stalo dál?"ptala se Freya."Jak jste se cítil."
"Jako někdo kdo má právě umřít."
"Pane..."naléhala Sam.Nestačilo to
"Neodešel jsem...protože bych raději umřel sám než abych...stratil Carterovou."
"Proč?"
"Protože mi na ni záleži mnohem víc...než by mělo."To jako důkaz pocitů stačilo...
"Vy nejste zeita´rk"špitla Freya radostně.
"A ted otestujte mě."Sam řekla taky co v tu dobu cítila.Chtěla aby odešel a né aby tam umřel spolu s ní.Na to ho měla až moc ráda...
"Vy také nejste zaita´rk."
"Děkuji."
Plukovník k Sam přišel a odepl ji popruhy kterými byla ke křeslu připoutaná,kdyby jí třeba něco popadlo.
"Carterová..."
"Pane,nic s toho nesmí opustit tuto místnost."řekla odhodlaně.Práce pro ni ted znamená víc než osobní život byla si tím jistá.A on konec konců taky
"Jsme domluveni?"
"Ano,pane."
''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''
Co když ale nechají viset otázku ve vzduchu?????
Takže ještě jednou
''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''
"Vy také nejste zaita´rk."
"Děkuji."
Plukovník k Sam přišel a odepl ji popruhy kterými byla ke křeslu připoutaná,kdyby jí třeba něco popadlo.
"Carterová"
"Pane,promluvíme si o tom později...ted není ta správná chvíle..."
"Dobře..."chvíli se na sebe dívali,ale poté ji napadlo...jestli náhodou není zaita´rk Martuf.K jeho smůle byl...Sam ho nechtěla střelit zatem,ale musela.Ten den měla smíšené pocity.Ležela u sebe v pokoji na posteli a dívala se do stropu.Pořád se jí přehrával v hlavě dnešní den...Neodešel jsem...protože bych raději umřel sám než...abych stratil Carterovou...protože mi na ni záleží mnohem vic...než by mělo...Přistihla se jak se usmívá.Nevěděla co si má vlastně myslet...nemohl lhát to by ten stroj poznal.Na jednu stranu byla celkem štastná...muž kterého miluje ji vyznal lásku.Fajn né uplně ale,náznak tam byl a né malý.Jenže na druhou stranu,nemůžou být spolu,ani jeden z nich se nevzdá kariéry...myšlenky by určitě pokračovaly dál,jenže uslyšela zaklepání.
"Dále."dotyčný vstoupil...Sam byla ještě trochu ponořená do myšlenek a moc ho nevnímala.Do tváře mu neviděla.Byla otočená.
"Carterová..."jak uslyšela Sam jeho hlas,cukla s sebou jako by jí projel elektrický šok...Byl to Jack.
"Je mi líto Martůfa"
"Jo mě taky...potřebujete něco,pane?"
"Chtěl jsem si promluvit...o tom dnešku,já...y...nevím jak začít."
"Začátky jsou nejhorší."
"A konce ještě těžší."Jack to nemyslel tak jak to ona pochopila.Sam si to vyložila jako kariéra je pro mě nejdůležitější a žádný major se mi nebude plést do cesty.
"Ou...máte pravdu,asi to tak bude nejlepší,plukovníku."nechtěla upřímě aby to tak skončilo...jenže jestli ji nechce pak nemá jinou možnost.
"Ne já to tak...jsem ...to...ne to..."vzdal to a pokusil se začít znovu."Už dlouho mezi námi není jen přátelství...znám vás už přes 4 roky a nikdy jsme se nebavili o soukromém životě,já nevím jestli někoho nemáte...."klesnul hlasem a jako by vymýšlel vhodná slova,aby to nevyznělo nějak špatně"jste inteligentní,chytrá,krásná,já nikdy neviděl krásnějšího člověka...jste žena která má dobré srce a položil bych za vás život,Sam,kdybych musel...od první chvíle co jsem vás potkal jsem cítil nějaký...pocit.nejdřív jsem nevěděl co to je,ale ted už to vím jistě...je to LÁSKA.Nevím jestli ji přijmete.Hodně jsem posledních pár dní přemýšlel a došel jsem k závěru,že i kdybych se měl vzdát své kariéry,abych mohl zůstat s tebou Sam tak to klidně udělám."vykašlal se i na vykání"Těch pár měsíců než jsem tě poznal...tak jsem myslel že už nikdy nenajdu smysl života,to pro co žít.Našel jsem ho v tobě...a chci s tebou strávit zbytek života pokud mi to dovolíš...jestli to znamená konec mé kariéry tak at´... nechci být bez tebe už ani den...Miluju tě"díval se ji celou dobu do očí.On sám ani nevěděl jak jemně to řekl.Sam se utápěla v jeho čokoládových očích a viděla tam upřímně vše co od něj ted slyšela.Jack ji chytil jemně za ruku.Byl nedočkavý co mu odpoví....
"Jestli potřebuješ čas tak na tebe tlačit nebudu a budeš mít možnost pořádně si to rozmyslet."řekl když viděl jak se na něj dívá svýma nádhernýma očima.Jako by ho prosila o pomoc.Pustil její ruku a chystal se k odchodu.Myslel si že ted nejspíše potřebuje být sama.
"Ne Jacku nikam nechod...prosím" hlesla na poslední chvíli když už Jack lapal po klice"už jsem se rozhodla..."
Jack se otočil a netrpělivě čekal na odpověd´...

"Ne Jacku nikam nechod...prosím" hlesla na poslední chvíli když už Jack lapal po klice"už jsem se rozhodla..."
Jack se otočil a netrpělivě čekal na odpověd´...
"Prosím neodcházej ted ne..."vstala s postele a šla k němu."myslím že ti teda dlužím odpověd..."namísto ní ho políbila.Byl to krásný,dlouhý,vášnívý polibek...nemusela říkat nic víc...potom se jemně malinko odtáhla a na důkaz toho jak se rozhodla mu vyznala lásku třemi slovy"Taky tě miluju..."Jack se na ni usmál a vzal ji do náruče a začal ji vášnivě líbat...Opatrně ji položil na postel a do pár vteřin bylo všechno oblečení dole.Prožili vášnivý sex,který si užívali a pro který vyhodili,pro jednou,pravidla z okna.Naplno si užívali vášně...tolik brali a tolik si dávali a ani jeden z nich nechtěl aby to skončilo.Nakonec usli vyčerpaní v náručí toho druhého...
Probudil je až alarm rozléhající se chodbami SGC.Sam se zbudila jako první a rychle začala hledat kousky svého oblečení.Jack se vzbudil o chvíli později.Neprobudil ho alarm,ale Sam hledající kousky svého oblečení.
"Co se děje?"zabručel Jack
"Jen alarm...že tě to neprobudilo dřív."culila se na něho."Měli by jsme jít už nás určitě museli hledat...Co se na mě tak díváš?"zeptala se když uviděla jak se na ni Jack kouká...jeho oči vyzařovaly lásku a štěstí,usmíval se na ni a to donutilo Sam se taky usmát
"Nic jen se koukám na tu nejkrásnější ženu co jsem kdy viděl."a usmál se ještě víc
Sam po něm na protest hodila jeho černé tričko,aby se i on začal oblíkat.Pořád po sobě pokukovali a Jack si v rozpustilosti zapnul košili špatně.Sam si toho nevšimla a vyšli tak společně na chodbu.Namířili si to do kantýny,protože oba už měli neskutečný hlad.Jackovi bylo divné proč se po něm všichni tak čumí.Sam si toho moc nevšimala.
"Careterová,proč se všichni na mě tak divně čumí???"řekl svou myšlenku nahlas.Zastavili se a Sam se na něj podívala od hlavy až k patě.Měla co dělat aby se nezačala chlamat,a to doslova,na celé kolo.Přesto se neubránila menšímu usměvu.
"Jacku máš blbě zapnutou košili..."pošeptala mu tak aby to nikdo neslyšel...stejně tam ani nikdo nebyl.Jen sem tam prošel nějaký voják.Jack se na sebe podíval a zaklel.
"No super...ted vypadám jako neschopnej chlap kterej si ani neumí zapnout pořádně knoflíky..."to už se Sam nemohla udržet a vyprskla smíchem.Jack si spravil košili a došli do kantýny.Nabrali si na tácy jídlo a přisedli si k Denielovi.
"Ahoj Denieli...co to bylo za alarm???"tázal se Jack
"Ahoj jen se vracela Sg-23 byli pod palbou."
"Aha takže jsme nepřišli o nic důležitého."
"Vskutku ne..."dořekl za Deniela,právě přisedávající si Teal´c
"A kde jste se zdrželi vy???"ptal se po chvíli šibalsky Deniel když viděl jak se ti dva na sebe dívají..Na obou bylo vidět že si snaží vymyslet alibi
"No nic, tak já už jsem dojedl,půjdu do kanceláře,začínají se mi tam hromadit artefakty...tak se tu mějte lidi."rozhodl se je netrápit.
"Ty také Denieli Jacksne"odpověděl Teal´c
"Ahoj."řekl Jack jako by byl někde mimo.Potom už dojedli bez mluvení.Sam odešla do své pracovny,Jack si šel lehnout a Teal´c provádět kel´no´reem.
Sam nemohla moc pracovat.Vůbec se nedokázala soustředit,pořád musela myslet na Jacka.Na tváři se jí objevil malý usměv,jenže za chvíli začala mít trochu pochybnosti.Vůbec nevěděla jak se v ní tak najednou vzaly.Miluje ho tím si je stoprocentně jistá.Ale dostala celkem strach z toho jak se k nim bude chovat okolní svět...včetně Kinseyho.Ten bude stát v první řadě a fandit,nad neštastnou kariérou plukovníka Jacka O´Neilla a majora Samanthy Carterové.Ani si nevšimla že takhle už sedí asi půl hodiny.Po tak dlouhé době se jí zdály najednou ty pochybnosti strašně velké.Vzpoměla si taky na to,jak ji Jack řekl,že aby mohli zůstat spolu se klidně vzdá své kariéry.Jenže to taky nechtěla.Zůstala by tady úplně sama a taky se bála o Sg-1,kdo ví koho by jim za velitele dohodili.Nějakého starého bručouna.Vzpoměla si jaký byl Jack ze začátku...taky se jí zdál jako bručoun,mrzutý bručoun.Znova se pousmála,ale né na dlouho,když si vzpoměla na Kinseyho a na to jak můžou oba skončit.Rozhodla se,že si o tom musí promluvit s Jackem.Nechala nedodělanou,ani netknutou práci prací a vyšla se své laboratoře směrem k Jackovu pokoji.
Jack ležel na posteli a taky dlouho přemýšlel.Myšlenky vedly skoro stejným směrem jako ty Saminy.Od Kinseyho,přes Sg-1,až po jejich společné vzpomínky.Chvílemi se mu na tváři objevil blažený usměv,jindy zae obavy...ba i strach. Taky se rozhodl...že musí si jít promluvit se Sam o budoucnosti...o tom,jak to všechno skončí,nebo bude pokračovat.A taky se mu po Sam strašně stýskalo.Proto vstal a šel chodbami za Sam.V duchu si přemítal to co ji řekne,no vlastně to ani moc nevěděl.
Uviděl Sam jak jde chodbou,směrem k němu.najednou jí z tváře nemohl nic vyčíst.Vypadala štastně ale zároven moc smutně a to ho děsilo...pomalu se blížili k sobě a ani jeden z nich ani netušil co mu ten druhý...chce vlastně říct...

Uviděl Sam jak jde chodbou,směrem k němu.najednou jí z tváře nemohl nic vyčíst.Vypadala štastně ale zároven moc smutně a to ho děsilo...pomalu se blížili k sobě a ani jeden z nich ani netušil co mu ten druhý...chce vlastně říct...
Sam přemýšlela cestou,no vlastně těch pouhých pár metrů.Zastavili se blízko sebe.Oba byli v rozpacích...nervozni a zmohli se jen na pouhé Ahoj.Chvíli se na sebe dívali a to nesnesitelné ticho se rozhodla přerušit Sam.
"Jacku,právě jsem tě hledala...hodně jsem znova přemýšlela a chtěla bych si s tebou promluvit."
Jack byl strašně zvědavý co mu chce říc a proto nepřiznal,že ji taky hledal.
"Tak fajn zajdeme třeba k tobě do pokoje."a tak troch vynutil ze sebe úsměv.Došli k Sam do pokoje...Jack si sedla na židli a Sam na postel.Nevěděli jak to ale najednou si byli strašně daleko.
"Tak co jsi chtěla...Sam"
"Já...Jacku,jak už jsem řekla tak jsem přemýšlela...o tom co bude dál.Vím že to asi...nebude zrovna hladce,ale nechci...nechci tě ztratit Jacku."Jack neváhal a přisedl si k ní a objal ji.."Miluju tě"řekla tak jemě že by ji uvěřil i ten,kdo lásku nikdy nepoznal.Jackovi jako by se vypařil z hlavy Kinsey i vojenský soud a myslel jen na Sam a štastnou budoucnost.
"Taky tě miluju...chci s tebou prožít štastnou budoucnost a ani Kinsey nebo vojenský soud nám to nezničí."pošeptal své myšlenky Sam do ucha."udělám cokoli aby jsi byla štastná...štastná a se mnou."víc si ji k sobě přitiskl..."Skusím něco vymyslet."dodal po chvíli.V obětí zůstali ještě dlouhou dobu a když zjístil,že Sam usnula,jemně ji položil do postele,přikryl,ode dveří se na ní podíval a když se ujistil,že je vše v naprostém pořádku a ona s klidnou tváří spí opustil pokoj.
Na zbytek dne si vzal volno a odjel do Washingtonu,do bílého domu.Předem samozřejmě zavolal a domluvil si schůzku.Přijel o něco dřív a proto čekal.Ale za pár minut ho sekretářka dovedla k samému prezidentovi.
Když spatřil Jacka,vstal,šel k němu a podal mu ruku.
"Plukovník Jack O´Neill,kdo by to čekal."pozdravil ho a culil se.Jack se jen letmo pousmál.
"Přišel jsem s prozbou..."
"Tak co to bude..."nahodil zvědavý pohled.
"Mám takový malý problém s jedním...řekněme vojenským předpisem."
"Vážně...a jakým?"divil se.
"To že nemůžou...mít...žádný bližší vstah,než je přátelství,dva...lidé se stejným změstnáním."řekl plukovník.
"Aha a co bych s tím měl jako já dělat...mám ho snad zrušit???Nebo co?"uchcechtl se prezident.
"Víte,že to není zas až tak špatný nápad..."řekl Jack s vážnou tváří.Prezident takovou rychlou reakci vůbec nečekal a už vůbec že by to měl zrušit.Chvíli se divil...jako by byl mimo,nepřítomen a pak se začal vyptávat...
"Souvisí to snad s vámi plukovníku..."snažil se ho zastrašit.Jack byl šak dobře připravený i na tuhle otázku...
"Ne jen se mi to pravidlo prostě nelíbí...Nelíbí se mi že se někteří lidé milují,ale milují také svou práci..."
"A mohl by jste konkrétně jmenovat..."
"Jo jasně...moji dva přátelé kteří pracují...na...na úřadě."rychle vymýšlel zaměstnání a první co mu přišlo pod mysl plácl.Za tuhle odpověd by nejraději zmizel pod prezidentův příšerně rudej koberec.
"To by jste chtěl abych udělal...za to že jste párkrát zachránil zemi..."Jack přikývl."Chtěl by jste abyh udělal vyjímku dvou úředníkům...?"
"Ne celé americe."hlesl a už si říkal jak blbě to zní.
"Vy chcete vyhovět svým kamarádům...nechtěl by ste si to šetřit na horší časy?"
"Ne...dlužím ji..M...to,párkrát mi zachránili život.."uculil se.
"Budu dělat že vám věřím.Řeknu,vám že nevím pravdu,ale s těma úředníkama jsem vám na to neskočil...počkejte vedle...promyslím si to."řekl prezident."Jo a plukovníku O´Neille...co když na to nepřistoupím...bude to stejné???"zajímal se
"Ne...už nejspíš nikdy nezachráním Zemi zadek..."otočil se a odešel zpět do místnosti kde pobíhala s telefonem sekretářka.Sedl si na pohovku a čekal.Zdálo se mu to jako by už k tomu gauči přirotl.Veděl že to určitě nebude hned...jestli to vyžaduje...po celé Americe.Po celé Americe...zní to tak divně.Nechtěl by být prezidentem a vyřizovat to.Z myšlenek ho probudila sekretářka.Řekla že prezident už rozhodl...
Jacka při těchto slovech zamrazilo.Ví,že se s rozhodnutím prezidenta všechno změní.At řekne Ano nebo Ne...
Statečně vešel do dveří.Uviděl prezidenta nad hromadou papírů,jak si mne oči.Přistoupil ke stolu a zadíval se na prezidenta.Ten na něj unaveně mžoural...
"Jacku...dáváte mi zabrat."
"Ano,pane."nepopíral to."Můžu tedy vědět jak jste se rozhodl.??"
"Dělám to jenom pro to...že mám strach o zemi a nechci přijít o jednoho z těch nejlepších vojáků které země má..."usmál se."To vyřizování...bude chvíli trvat.Přeci jen není to zrovna hračka."
"Takže souhlasíte..."
"Po dlouhém přemýšlení...dal jsem si pro a proti..."Jacka to protahování strašně nebavilo."Nejdřív jesem nechtěl ale pak jsem si to rozmyslel...takže"podal Jackovi jeden papír."V Kolorádu už to platí..."pousmál se prezident.
Jack byl štěstím bez sebe.Zasalutoval a rychle odešel z místnosti.Málem porazil sekretářku,když utíkal chodbou až k výtahu,rychle do Koloráda,do Cheyenské hory oznámit to Sam.

Mezi tím co je Jack ve Washongtonu...

Sam se probudila...bylo už něco kolem poledne.Rozhlížela se po pokoji ve snaze najít Jacka...nikde ho však nespatřila.Vyšla z pokoje na chodbu a mířila k Jackově ubikaci.Zaklepala,ale nedostala žádnou odezvu.Zaklepala podruhé,ale opět se nic nedělo.Rozhodla se vztoupit.Uviděla jen prázdný pokoj...chodila po chodbách SGC ve snaze že se třeba střetnou.Daniel ji uviděl a rychle spěchal k ní.
"Sam to musíš vidět...něco jsem oběvil,je to až neuvěřitelné,na těch kamenech co přinesla Sg.."nedořekl protože ho Sam přerušila.
"Danieli neviděl jsi Jac...plukovníka O´Neilla???"
"Jacka...ne neviděl...myslím že si vzal na zbytek dne volno prý si potřeboval něco zařídit..."
"Aha..."hlesla.
"Děje se něco Sam?"zadržel ji.Viděl že je nějaká divná...zdálo se mu jako by to uvnitř nebyla ani ona..."Nechceš si o tom promluvit...?
"Ne díky Danieli...myslím že půjdu do kantýny...mám celkem hlad.Potom si promluvíme o tom tvém velkém oběvu."usmála se,otočila se a zmizela za rohem.
Seděla v kantýně a nepřítomě hleděla do hrnku s kávou.Danielovi lhala s tím že má hlad na jídlo neměla ani pomyšlení.Ted už pila snad třetí kávu.Nevěděla jak dlouho tam sedí a nikdo jí ani nesháněl.Byla jim za to vděčná...

Blížiy se večerní hodiny a Jack zrovna přijížděl ke komplexu.Tajně doufal že tam snad Sam ještě bude.vyběhl z auta a všichni se za nim dívali jako by to byl mimozemštan.Jemu to bylo jedno.Sjel výtahem dolů.Běžel do její laboratoře a pak do pokoje.Jeho štastná nálada ted zhasla.
Určitě šla domů...nebude tady přece na tebe čekat.honilo se mu hlavou.
Cestou potkal Teal´ca.Jack si ho vůbec nevnímal.
"O´Neille..."Jack nereágoval."O´Neille...děje se něco...major Carterová je také divná...má to s tím něco společného???"Jack zbystřil.
"Ty jsi ji viděl kde je???"
"Daniel Jackson říkal že šla do kantýny...měla by tam být pokud už však neodešla domů."Jackovi se rozzářily oči nadějí.Rozběhl se do kantýny.
"Díky..."stihl ještě zavolat než zmizel za rohem,jako předtím Sam.Teal´c se jen uklonil jak to dělává.
Doběhl do kantýny a tam ji uviděl.Zarazil se.Viděl ji smutnou nad hrnkem kávy.Přistoupil blíž a zvolal
"Sam..."sam se otočila.
"jacku."zašeptala.
"Hledal jsem tě..."
"Jo já tě taky...."usmívala se Jack si k ní přidřepl.
"Nedáš mi pusu...?"
"Tady?"řekla nevěřícně a rozhlídla se kolem sebe.Místnost byla plná večeřejících lidí.
"Říkal jsem že musím zařídit něco...něco aby jsme moihli být spolu...No a vydařilo se."usmál se na ni a podal ji papír.Sam nejdříve nemohla uvěřit a pak mu dala ruce kolem krku a vášnivě ho políbila...Najednou přestaly vidličky cinkat o talíř a všichni sledovali líbající se důstojníky....Pak už žili jen krásný život plný výjmečných chvíli jako například svadba nebo těhotenství...

The End
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kwiky tvé Sbečko kwiky tvé Sbečko | E-mail | Web | 11. července 2009 v 1:09 | Reagovat

wooow další tvoje dobrá povídka,ty jo,utneš to v tom nejlepšim,no každopádně,jsem zvědavá na pokračování,doufám že bude co nejdřív,jsem zvědavá jak se sam rozhodla

2 kwiky tvé Sbečko kwiky tvé Sbečko | E-mail | Web | 11. července 2009 v 1:09 | Reagovat

……..♥..lovel…♥
…..♥..lovelovelo…♥
…♥..lovelovelove….♥
..♥.lovelovelovelove…♥…………….♥….♥
.♥..lovelovelovelovelo…♥………♥..lovel….♥
♥..lovelovelovelovelove…♥….♥…lovelovelo.♥
♥.. lovelovelovelovelove…♥….♥…lovelovelo.♥
.♥..lovelovelovelovelove…♥..♥…lovelovelo…♥
..♥…lovelovelovelovelove..♥…lovelovelo…♥
…♥….lovelovelolovelovelovelovelovelo…♥
…..♥….lovelovelovelovelovelovelov…♥
……..♥….lovelovelovelovelovelo…♥
………..♥….lovelovelovelove…♥
……………♥…lovelovelo….♥
………………♥..lovelo..♥
Tohle srdíčko pošli všem svým SB, aby věděly že je máš rád/a!!! Pokud to nepošleš, znamená to, že je nemáš rád/a a že nechceš být jejich SB!!!

3 kwiky tvé Sbečko kwiky tvé Sbečko | E-mail | Web | 11. července 2009 v 2:11 | Reagovat

……..♥..lovel…♥ …..♥..lovelovelo…♥ …♥..lovelovelove….♥ ..♥.lovelovelovelove…♥…………….♥….♥ .♥..lovelovelovelovelo…♥………♥..lovel….♥ ♥..lovelovelovelovelove…♥….♥…lovelovelo.♥ ♥.. lovelovelovelovelove…♥….♥…lovelovelo.♥ .♥..lovelovelovelovelove…♥..♥…lovelovelo…♥ ..♥…lovelovelovelovelove..♥…lovelovelo…♥ …♥….lovelovelolovelovelovelovelovelo…♥ …..♥….lovelovelovelovelovelovelov…♥ ……..♥….lovelovelovelovelovelo…♥ ………..♥….lovelovelovelove…♥ ……………♥…lovelovelo….♥ ………………♥..lovelo..♥ Tohle srdíčko pošli všem svým SB, aby věděly že je máš rád/a!!! Pokud to nepošleš, znamená to, že je nemáš rád/a a že nechceš být jejich SB!!!

4 Stáňa Sb Stáňa Sb | Web | 11. července 2009 v 17:22 | Reagovat

pěkná povídka moc

5 Stáňa Sb Stáňa Sb | Web | 11. července 2009 v 17:24 | Reagovat

……..♥..lovel…♥
…..♥..lovelovelo…♥
…♥..lovelovelove….♥
..♥.lovelovelovelove…♥…………….♥….♥
.♥..lovelovelovelovelo…♥………♥..lovel….♥
♥..lovelovelovelovelove…♥….♥…lovelovelo.♥
♥.. lovelovelovelovelove…♥….♥…lovelovelo.♥
.♥..lovelovelovelovelove…♥..♥…lovelovelo…♥
..♥…lovelovelovelovelove..♥…lovelovelo…♥
…♥….lovelovelolovelovelovelovelovelo…♥
…..♥….lovelovelovelovelovelovelov…♥
……..♥….lovelovelovelovelovelo…♥
………..♥….lovelovelovelove…♥
……………♥…lovelovelo….♥
………………♥..lovelo..♥
Tohle srdíčko pošli všem svým SB, aby věděly že je máš rád/a!!! Pokud to nepošleš, znamená to, že je nemáš rád/a a že nechceš být jejich SB!!!!!

6 jasmina ♥Sb♥ jasmina ♥Sb♥ | Web | 12. července 2009 v 9:30 | Reagovat

……..♥..lovel…♥
…..♥..lovelovelo…♥
…♥..lovelovelove….♥
..♥.lovelovelovelove…♥…………….♥….♥
.♥..lovelovelovelovelo…♥………♥..lovel….♥
♥..lovelovelovelovelove…♥….♥…lovelovelo.♥
♥.. lovelovelovelovelove…♥….♥…lovelovelo.♥
.♥..lovelovelovelovelove…♥..♥…lovelovelo…♥
..♥…lovelovelovelovelove..♥…lovelovelo…♥
…♥….lovelovelolovelovelovelovelovelo…♥
…..♥….lovelovelovelovelovelovelov…♥
……..♥….lovelovelovelovelovelo…♥
………..♥….lovelovelovelove…♥
……………♥…lovelovelo….♥
………………♥..lovelo..♥
Tohle srdíčko pošli všem svým SB, aby věděly že je máš rád/a!!! Pokud to nepošleš, znamená to, že je nemáš rád/a a že nechceš být jejich SB!!!

7 jasmina ♥Sb♥ jasmina ♥Sb♥ | Web | 12. července 2009 v 9:36 | Reagovat

hej, je to úžasné, moc se těším, jak to bude pokračovat!!!!!!

8 Buginka Buginka | 21. července 2009 v 13:00 | Reagovat

jo a janice se to nepise je to janete

9 Areska Areska | 26. září 2009 v 12:57 | Reagovat

je to good ale kapku přeslazený

10 d.s.o evkaSB d.s.o evkaSB | Web | 20. října 2009 v 17:27 | Reagovat

tak to ti musím říct, že tahle povídka je naprosto úžasná... :-)  :-)  :-) mocko jsme si ji užila :-)  :-)  :-) NJN MÁM RÁDA ff J/S :-)  :-)  :-) a tahle byla rozhodně jedna z těch která mi zůstanou v paměti díky!!!! :-)

11 Jook3r Jook3r | Web | 6. února 2010 v 12:58 | Reagovat

supr clanek

12 Adellll Adellll | 16. února 2015 v 16:30 | Reagovat

Wow O_O  najlepšia poviedka o sam a jack akú som kedy cetla.   x3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama