Červen 2009

Hlášky Atlantis

27. června 2009 v 21:36 | ??? |  Ostatní
Super hlášky nejen pro fanoušky Atlantis...

Jackovy hlášky:-)

26. června 2009 v 18:08 | ??? |  Ostatní
Hrozně se mi líbí Jackovy hlášky.Je úúúžasnej...a pro toho kdo ho nezná jsou tady...i pro toho kdo ho zná pro zahnání nudy nebo tak...:-)

Zelenkovy hlášky

25. června 2009 v 16:47 | Anonym |  Ostatní
Zelenkovy hlášky

Když má přijít KONEC SVĚTA

25. června 2009 v 14:32 | Makishka
Takže...rozhodla jsem se tedy,že napíšu nějakou tu povídku.Bude to moje první povídka,kterou píšu.Jen doufám,že bude mít hlavu a patu a že se vám bude líbit...

V SGC bylo klidné letní odpoledne a nikde se nic nedělo.Byly tři hodiny odpoledne.Plukovník O´Neill šel chodbou k Saminině kanceláři.
"Ťuki Ťuk Carterová nemáte hlad...nechcete jít třeba na malou svačinku.Všiml jsem si,že jste nabyla dneska na obědě..."
"Á plukovníku vylekal jste mě.Netušila jsem že jste tady.A co se týče té malé svačinky tak bych šla ráda,ale musím ještě dodělat ten generátor."
"No tak děláte to tu už půl dne zasloužíte si zajít na jídlo nenechte se přemlovat"řekl O´Neill.
Na Carterové bylo vidět jak váhá ale nakonec řekla:
"Máte pravdu.Půjdu s vámi pane."
Chdbami SGC šli mlčky celou cestu až do kantýny.Vzali si tác a naložili si na něj plno jídla.Obzvlášt Carterová která měla opravdu hlad.Sedli si ke stolu a začli jíst.
"Škoda že už nemají jablečný koláč staršně jsem se na něj těšil."řekl smutně plukovník.
"Jo škoda.Chtěla jsem vám podkovat že jste mě od tamtud vytáhl nejdřív se mi nechtělo,ale ted jsem ráda."řekla štastně a spokojeně Sam.
"Ale copak,že by vás přestávalo bavit to vaše štourání v nějakých mimozemských věcičkách?!"řek nevěříchně Jack.
"No..."na Jackovi bylo vidět jak natěšeně poslouchá a oči mu jen září"Tak to zase ne to možná jednou za rok."snažila se to skrýt.
"A ten den je tady co???"
"Ne jen jsem měla hlad tak proto jste mě tak lehce vytáhl,pane."řekla přesvěčivě a hrdě Carterová.
"Aha...takže jsme spátky...tam...kde jsme byli."pověděl sklamaný plukovník"Co jsem si to vlastně myslel.Stejně to by jste snad ani nebyla vy."usmál se na ni.Sam mu úsměv oplatila jenže klidné odpoledne přerušil zvuk znějící přes celé SGC.
"SG1 do řídící místnosti opakuji SG1 do řídící místnosti!"
Oba se zvedli a šli směr řídící místnost.
"Sam,Jacku."uslyšeli za sebou.Otočili se.Byl to přibíhající Daniel.
"Ahoj..."vysoukala se sebe po chvíli Sam"Nevíte co se děje?"
"Ne to nevím...myslel jsem si že to budete vědět vy."řekl Deniel s nadějí v hlase.
"No to bohužel nevíme."odvětil O´Neill.To už však vcházeli do řídící místnosti.Stál tam generál,Teal´c,Walter a Sailer.
"Co se děje generále?"zeptal se rozhořčený plukovník.Právě mu přerušili pozdní oběd s velice,velice dobrou společností.
"Toto se děje plukovníku!"skoro křičel generál"Před hodinou oběvil radar 4 mateřské lodě přibližující se rychle k zemi.Měly by tu být do 3 hodin."supěl generál.
"Co budeme dělat,pane???"ptala se Carterová.
"To bych sám rád věděl."hlesl smutně generál.
"Já bych mohl třeba zajít na Chulack a zeptat se spřátelených Jaffů.Možná něco zjístím."nabídl se Teal´c.
"Dobrý nápad Tealc´u.Běžte se připravit."
"Já půjdu s Teal´cem."nabídl se taky Deniel.
Teal´c zvedl obočí pokynul hlavou a vypotoučel se z místnosti.Danny taky.
"A já bych mohla skusit kontaktovat Tok´ry nebo Asgardy."špitla Carterová a šla to udělat.
Grnerál tam ještě chvíli stál a čekal jestli něco nenapadne plukovníka,ale ten jen nepřítomě hleděl na monitor.
"Dobrá tak já půjdu zavolat prezidentovi."řekl spíš sám sobě,protože všichni měli práce až nad hlavu.Jediný kdo ho poslouchal byl Walter.Po odchodu generála si sedl k počítači a začal něco tukat do klávesnice.O´Neill tam ještě stál a asi po 5 minutách odešel pryč do své ubikace.

Na žádost generála se všichni sešli za hodninu v zasedací místnosti,aby řekli co se dozvěděli.Však Teal´c s Denielem se ještě nevrátili a nešlo se ani s nimi spojit.Carterová začala:
"Asgardé ani Tok´rové nám neodpovídají,ale myslíme si že nám signál brzdí goaul´dé.Myslím si,že jde o plánovaný útok.Když nás naposledy zajal Apophis tak nám sliboval,že zemi zničí a je možné že není sám když to jsou 4 lodě.Ostatní vládci soustavy se k němu myslím rádi připojili."hlesla Carterová.
"Co navrhujete aby jsme udělali???"ptal se celkem vyděšený generál.
"To nemám tušení,pane.Buď za prvé můžeme zveřejnit program hvězdné brány,nebo za druhé evakuovat všechny co o tom vědí na stanoviště alfa a doufat,že to nějak vyřešime."špitla.
"A za třetí???"řekl Jack
"Asi za třetí není,pane...a co říkal prezident,generále???"
"Jak jste říkala uvažují nad zveřejněním brány,ale čekají jestli vás nenapadne něco,na zničení lodí.Myslí si,že když jste už několikrát zachránili zemi tak že to uděláte i tentokrát."
"My bychom rádi...jenže...nevíme jak,generále."posmutněl Jack a Sam jen přikyvovala.
"Dobrá...rozchod.Kdyby jste na něco přišli tak se u mě okamžitě hlaste."rozkázal generál a odešel do své kanceláře.Sam a Jack odešli.

Po půl hodině

Sam seděla nad počítačem a nemohla na nic přijít.Najednou ulyšela poplach.Zvedla se a na chodbě se srazila s plukovníkem.
"Kam jdete majore."zeptal se Jack.
"Jdu se podívat co se to tu děje...vy taky hádám správně???"
"Ano správně."
Přišli do prostoru brány.Jenže ted to nebyl prostor brány,ale spíš jen prostor.Brána byla totiž pryč...
"Co se to tady k sakru děje"Viděli přicházejícího generála supět.
"Myslím že se nám snaží goaul´di zabránit v útěku."řekla Sam.
"Ale vždyt jsou ještě celkem daleko mají tu být přibližně až za hodinu."
"Leda že...leda že by tu byla další maskovaná loď."
Vtom se tam kde stála kdisi brána oběvil hologram Baa´la.
"Tau´riové.Nyní vám už smrti nic nebrání.Není úniku.Váš osud vás nemine.Budete zničeni..."pokračoval škodolibě Ba´al"přesně v 6 hodin vašeho pozemského času vás všechny usmrtím.Neptejte se jak,to už nechte jen na mě a vy...se připravujte na smrt.Cha cha cha..."a hologram zmizel.Všichni tam stáli s otevřenou pusou.
"No tak teď už potřebujeme nějaký plán.Půjdu zavolat prezidentovi že plán B padá."dořekl a vyporoučel se velkými dveřmi generál pryč z místnosti.
Rozhovor s prezidentem nebyl vůbec hezký.Prezident bude muset zveřejnit Hvězdnou bránu a to se mu vůbec nechtělo.Jenže tím že zveřejní bránu ničemu nepomůžou.Věděli,že tím přilijou jen benzín do ohně.A měl pravdu.Na zemi vypukla panika....hrozná panika.Lidé se báli a pořád se všichni jen hádali.

Generál dal Sam a Jackovi volno a vůbec skoro celému SGC.Stejně tam nejsou moc platní a kdyby na něco přišli mají ihned volat nebo když na něco příjdou v SGC tak zavolají oni.
Sam stála u výtahu a čekala.Výtah se otevřel a ona vstoupila.Za ní se ozvalo:
"Hey počkejte na mě."křikl plukovník.Nevěděl že je to ona.
"To jste vy...chtěl jsem s vámi mluvit než...no než...však víte."koktal plukovník.
"Ano vím a o čem jste chtěl mluvit?"ptala se zvědavá Sam i když tušila o čem to asi bude.
"O nás dvou."špitl bez váhání O´Neill.Sam to nečekala takhle rychle.
"Aha a co...je s naámi dvěma??dělala ze sebe nechápavou.To už se výtah zastavil a oni dva museli vystoupit.
"Nechcete si o tom promluvit u mě?"zeptala se Carterová.
"Dobře pojedeme mým nebo vašim autem?"
"Tak třeba tím vaším..."usmála se na něj Carterová.

Celou cestu jeli mlčky.Ani jeden z nich neřekl ani slovo.Byli už skoro u domu a Carterová už to tichio nemohla vydržet.
"Třeba Deniel a Teal´c něco vymyslí a zachrání nás..."špitla s nadějí v hlase"Nechce se mi věřit že...že by to mělo takhle skončit..."posmutněla
"Jo to se mi taky nechce věřit..."chtěl něco ještě říct ale už byli na příjezdové cestě Samina domu.
Vešli dovnitř.Jack u ní ještě nikdy nebyl.Její byt se mu líbil.Byl hezký a decentní.Sedl si na pohovku.
"Chcete něco k pití nebo tak něco??"ozvalo se po chvíli s kuchyně.
"Né díky."
"Dobře ."řekla a sedla si k němu na pohovku.
"Takže..."začal Jack nevěděl jak má pokračovat...nechtěl to na ní vychrlit ale ani to sdržovat protože neměli upřímě moc času."Sam..já..vím že je mezi námi něco víc než jen přátelství...a že nám nedovolovala armáda...a... ty její pravidla spolu být.Já cítím že už vám musím říct,co k vám cítím..."
"Pane.."přerušila ho Sam.
"Ne ted nic neříkejte Sam.A prosím říkejte mi Jacku aspon posledních pár minut,když má přijít ten"konec světa".Musím vám už říct co všechno pro mě v životě znamenáte..."sam měla co dělat aby nevykřikla štěstím a nezačala brečet,protože jí ten muž kterého miluje vyznal lásku,ale zároveň to teď má skončit."nikdy jsem nevěřil že se ještě někdy v životě zamiluju a nikdy mě nenapadlo že to bude nádherná báječná ženská k tomu chytrá...která mě rozesměje..."Sam už tekly slzy...byly to slzy štěstí i smutku..."miluju váš úsměv a vaše krásně modré oči.Miluju tě Sam..."Sam tekly po tváři slzy plno slz...rozhodla se hodit pravidla za hlavu a jestli má umřít tak musí umřít s vědomím že mu to řekla protože to by si nikdy vživože neodpustila.
"Taky tě strašně miluju Jacku a ...a "víc už neřekla jen mu padla kolem krku.Jack ji pevně objal.Sam se k němu tiskla.V jeho náruči bylo krásně strašně krásně.Cítila se v bezpečí...Po pár minutách tisknutí se k sobě...se Jack malinko odtáhl...
"V pořátku Sam."zašeptal
"Ano,děkuju..."
"Za co???"divil se
"Za všechno,protože jsi při mě vždycky stál a dodával mi sílu bojovat a dál žít..a taky za to že jsi...jinak bych to asi nezvládla..."
"Ale zvládla a chci aby jsi věděla že tady jsem a když budeš cokoli potřebovat tak jsem tady Sam ano?"dořekl a zvedal se k odchodu...Sam ale nechtěla aby odešel.
"Říkal jsi že mě nikdy neopustíš tak proč mě opouštíš pár minut před smrtí"řekla trochu škádlivě"já nechci aby jsi odešel.Chci aby jsi tu byl se mnou.Tak dlouho jsem tě nemohla mít tak aspon pár minut...těch pár minut...až dokonce."Jack se nenechal dlouho přemlouvat.Přiskočil k Sam a jemně ji objal.Měli ji u sebe strašně blízko.Jejich obličejům nebránilo nic v tom aby splynuly v krásný,dlouhý polibek...Sam dala Jackovi ruce kolem krku a začla mu polibky vracet.Nikdo nevolal s SGC a tak bylo zřejmé,že se nic nezměnilo.Nevěděli co je s Denielem ani Teal´cem.Ted si užívali polibky toho druhého.Dávali do nich vše co k sobě celé roky cítili a co nemohli vyznat tak dlouho.
Poté si sedli na gauč a Sam se schoulila Jackovi na hrudník.Ten ji k sobě přitiskl.
"Kdybych mohl něco změnit nebo zachránit aspoň tvůj život udělal bych to..."hlesl Jack
"Já vím udělala bych to samé."špitla Sam a ještě víc se k Jackovi přitulila."Proč jsme se nemohli potkat jindy za jiných okolností.Tet mě strašně mrzí,že...že jsem třeba neodešla s armády nebo tak něco..."
"Víš že nikdy bych to po tobě nechtěl."
"Jo já vím."špitla smutně Sam.
Čas který jim dal Ba´al na "přípravu jejich smrti"se neůprosně hnal vpřed a ani jejich velká láska ho nedokázala zastavit nebo aspon spomalit...Ještě před hodinou si byla jistá že to zvládne,že něco vymyslí,ale ted...byla v koncích.Hodiny ukazovaly za pět minut šest hodin. Jack a Sam využívali toho posledního času který jim zbýval.Mazlili se,líbali se...měli už jen minutu.Oba to moc dobře věděli...Sam objala Jacka a Jack objal Sam.
"Třeba v příštím životě Sam..."řekl Jack"Miluju tě"
"Jo...já tebe taky Jacku."
V příští minutě dal Ba´al rozkaz všem lodím,aby začaly střílet.Sam a Jack pořád seděli na sedačce.Věděli že mohli pomoct,bojovat.Ale o dva vojáky mín nebo víc to už nic neznamenalo...Neměli lodě neměli nic.Dávno věděli že tahle bitva už je prohraná.Uslyšeli místo zpěvu ptáku,dětského smíchu jen rány,křik a pláč.Pak už cítili jen bolest....smutak...a...starch.Do pár minut byla země zničena...byla vyhlazena nikde ani živáčka...a goauldi projednou vyhráli.

Později dopsaná 2. část,tady je:-)

Pokračování konce světa...
Nevěděla jsem jak vymyslet pokračování...a ani jsem nedoufala,že by ještě někdy mohlo být,ale díky mému SBéčku se mi to přeci jen podařilo!(Konkrétně Samantha.Majka...ještě jednou díky...:-)!!!
Asi mají štastné konce větší převahu než ty smutné...at´ se líbí:-)

Na palubě mateřské lodi se Ba´al a ostatní vládci soustavy radovali nad katastrofickým koncem planety Země.Nedoufali,že by někdo mohl přežít.I daleko z vesmíru byla ta skáza vidět.Bylo to něco co si nikdo z nás neumí ani představit...něco co doufám nikdy nikdo další nebude muset zažít...jen dívat se na to muselo být otřesné...né tak v tom být...prožívat to.
Ještě chvíli to pozorovali...a pak odletěli.Neměli potřebu zde být...ani nepomysleli na to,že by někdo byl tak silný a přežil to.
Pár lidí se však našlo...S hořících trosek vylezl muž s ženou v náručí...oba byli viditelně zranění.Obličeje byly poškrábané,ale i přes to bylo jesně poznat,že je to Jack a Sam.Sam byla v komatu...srdce jí skoro nebilo...Jack nevěděl vůbec co s ní je.A ani nevěděl co dělat...rozhlížel se zmateně kolem...nemohl moc dýchat.Kyslík zde skoro nebyl s těch zbraní...docházely mu síly,ale nehodlal se to vzdát...Měl strašnou žízen,když už takhle bloudil přes hodinu.Nohy ho přestávaly poslouchat a on padl.
Padl vedle jejího bezvládného těla a jen tak ležel.Nemohl se hýbat...když však nabral aspon trochu sil...otočil se k ní...a zašeptal:
"Odpust mi..."zhluboka lapal po dechu"že jsem nás nedokázal zachránit...Sam."hlesl poraženecky.
Nebyla to jeho vina...myslel,že je dokáže zachránit a ta malá naděje mizela!Mizela ted v dáli jako uhasínající knot svíčky.Svíčky,která hořela když byli na živu...Sice nemohli být spolu...ale aspon přítomnost toho druhého,která jím dávala sílu žít...žít dál v naději,že jednou...třeba.Ale ted představa krásného života byla to poslední na co myslel.Vedle něj umírala žena,kterou miluje,která ted potřebuje pomoc...Bolí ho to mnohem víc než myslel...nevěděl jak hluboko může láska dosáhnout a jak dokáže trápit!
Nadechl se...jako by to měl být poslední nádech,který v životě udělá.Chtěl umřít!Chtěl to...smrt byla ted to nejlepší co by ukončilo tu ukrutnou bolest.Né bolest zranění,jenž spůsobili goau´ldé,ale bolest srdce,právě se rozříštíc na miliony kousků...
Cítil,že už dál nemůže a síly mu docházejí hodně rychle...vymýšlel ty nejvhodnější poslední slova.A napadly ho jediné...které chtěl už tak dlouho říct,ale nesměl.
"Miuju tě."bylo mu jasné,že je nemohla slyšet...ted už mohl v klidu umřít a naději do které vkládal vše...která se po té rozplynula jako básen psána na hořící papír...Vzdal to.Zavřel oči a čekal,až to přijde.Držel ji za ruku a čekal na smrt.
Naráz ucítil divný pocit...bylo tu najednou více světla...více kyslíku!Byli zachráněni!!Nad nimi se sklánělo plno lidí,ale ty dva vyčnívali nejvíc...Daniel a Teal´c a to byli také dva lidé,které jako poslední viděl když ho vezli někam pryč.Poté si pamatuje jen tmu.
Vzbudil se a bylo mu o hodně lépe než předtím tam dole.Ale v srdci cítil prázdnotu...že by se mu to jen zdálo...nebo není na živu.Nechtěl si to vůbec připustit a ta možnost tady byla...značně veliká!A pak ta prázdnota...velká prázdnota!
Když si trochu utřídil myšlenky a vzpamatoval se,snažil se posadit.Nešlo to.Chtěl zavolat sestru...z úst se mu ozvalo pouze slabé zasténání....To je na tom tak špatně?
Skusil to ještě dvakrát a na potřetí přišla sestra i s doktorkou.Ty kolem něj začly pobíhat.Uslyšel vysoký,ječící zvuk přístroje...Je mrtvý?
Když se vzpamatoval trochu víc zjístil,že neběhají kolem něj,ale kolem Samanthy...a ten zvuk bylo to nejhorši co kdy slyšel.Zvuk naznačujíc smrt...někoho bližšího než je jen přítel...
Po chvíli se zvuk změnil na občasné pípání.Byl rád,usmát se však nemohl...Zavřel oči a když je zase otevřel byla tam doktorka Fraiserová,která se ho ptala na to jak mu je?
Jak mi může být???Ona před chvíli málem umřela!!!křičel v duchu...ve skutečnosti se zmohl jen na fajn.
"Jak je jí?"zeptal se po chvíli
Doktorka nic neříkala...pouze dělala,že důležitě skoumá kapačku.Jack zopakoval otázku a dodal
"Prosím...řekněte mi to...musím to vědět."podíval se na ni svýma psíma očima...které byly tak smutné a prázdné.Doktorka si povzdychla snažíc si zatlačit slzy...jedna jí však skutálela po tváři...
V Jackovi by se v tu chvíli krve nedořezal!
"Je mrtvá..."vyděsil se
"Ne není...ale nebudu vám lhát,není od smrti moc daleko.."hlesla a sedla si vedle na volnou postel...
"Co jí je?"
Doktorka se nadechla"Má těžký otřes mozku,vnitřně hodně krvácela...zjistili jsme,že má nemocné srdce.Museli jsme jí vzít jednu plíci,měla jí propíchnutou a srdce to nezvládá...pokud rychle nedostane druhou...umře"(vím...neumím vymýšlet nemoci...tak to prosím tolerujte:-)
"Bože...dejte jí tu mojí!"
"Plukovníku...jste také ve vážném stavu!Takže ne....už se radí ostatní..."
"Raději umřu já než ona!Prosím...chci pro ni něco udělat...nemůžu ji vidět jak se trápí!To mě raději zabijte!Je to mé poslední přání...a není jisté že umřu...budu bojovat...slibuju"hlesl s neodolatelným výrazem v očích"Miluju ji...tak mi to dovolte!"
"Plukovníku..."
"Janet...mám stejnou krevní skupinu vím to tak mi to dovolte!"přístroj začal opět nesnesitelně pípat.Janet na nic nečekala a jela s nimi na operační sál.
Doufal že jí tím pomůže a bude on sám taky žít...že budou žít spolu...dodrží to co slíbil...že jí neopustí a že s ní bude až dokonce a jestli má přijít...tak ted je ten správný čas.V nitru však doufal v krásný dlouhý život s dětma velkým psem a obklopeni rodinou.Že umře jako starý děda v Samině náručí..
Operace proběhla až na menší komplikace v pořádku.Jako první se probudila Sam.Bylo jí divně a špatně se jí dýchalo...viděla mlhavě a bolel jí hrudník.Nevěděla jak se zde dostala,ani co se za posledních pár hodin událo...jak se jim podařilo přežít.A ani co je s Jackem...
Zavřela oči a usnula....když se opět probudila,bylo jí lépe.Zavolala sestru která jí vysvětlila všechno o tom jak se sem dostali...že je zachránil Daniel s Teal´cem,kteří zavolali asgardy a ti nabrali tolik lidí co mohli...poté jí vysvětlila jak je na tom...
"Zachránil mě a ted...umírá?"vyděsila se Sam když jí zdělila Jackův stav."Udělejte něco...zachrante ho!"křičela histericky.Janet to uslyšela a přišla k Sam...
"Děláme co se dá...ale jestli přežije těch 12 kritických hodin tak bude za vodou....měla by ses prospat."
Sam nemohla spát...jen bezduše zírala do stropu...přemýšlela...těch 12 hodin se táhlo neuvěřitelně pomalu a on ještě pořád spal.Najednou se jí vybavila vzopomínka...nebyla to vzpomínka jen pocit.Ve velké bolesti něco krásného...jak jí drží za ruku v hořících troskách,omlouvá se,že je nedokázal zachránit a říká...že ji miluje.S vědomím vyznané lásky Sam usíná a doufá v lepší zítřek...

"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Sam se probudila a podívala na hodiny.Ukazovaly půl 5 v noci....to zanmená že 12 hodin je dávno pryč...podívala se v pravo a tam ležel Jack...tak strašně bledý.Nevyjadřoval vůbec žádné známky života...a byl odpojen od přístrojů...
Vzhlédla ke stolku,kde se nad nějakými papíry shýbala Janet.Nevypadala vůbec štastně.
"Janet..."doktorka přišla k její posteli"Co je s Jackem???"netrpělivě čekala na odpověd,když však uviděla Janetin obličej...jako by se jí zhroutil svět...
"Je mi to líto Sam..."Janet odešla.
Tyto slova Sam slyšet nechtěla...zůstala sedět na posteli a snažila se nevnímat bolest hrudi...po tváři jí rychle stékaly nové a nové slzy...Nevěděla co dál...chtěla umřít.Jestli nemá být živý on,nechce ani ona.Proč by měla...ted už nemá důvod...a ani nechce ho mít.Vzala a odpojila se od přístrojů.Potom vstala a šla k Jackovi.Cítila,že se jí hůř dýchá...lehla si k němu a zašeptala:
"Chci umřít s tebou....miluju tě."vydechla naposledy...a bez bolesti...vypadali,jako by jen spali...umřeli.

""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Sam se s trhnutím posadila na postel...kolem ní byla Janet a několik sester.
"Co se děje?Sam jsi v pořádku?"starchovala se Janet
"Jak je na tom Jack...co s ním je?!"
"Je v pořádku...přežije to...bude žít...slubuju ti to.Už je to v pořádku.Šššš..."uklidnovala rozklepanou Sam
"Sam.."uslyšela.byl to Jackův hlas...sice byl slabý,ale byl na živu.Usmála a chtěla jít za ním,ale ještě jí to bolelo a navíc ji zastavila doktorka.Lehla si spátky do postele.
"Jacku..."
"Jak je ti?"
"Jde to a jak tobě?"
"Taky to jde..."usmál se na ni
Sam natáhla ruku a Jack udělal to samé.Spojili své prsty a zavřeli oči...usnuli a už se jim nezdály žádné zlé sny...jen ty krásné...

O pár dnů později je pustili z ošetřovny.Poté prožívali jen nádherný život...v manželství...s dětmi...láskou a umřeli až jako hodně staří lide tak jak chtěl Jack.V náručí toho druhého,obklopeni rodinou,přátely...
Každý jednou umře...je to součást života,ale raději umřeli jako staří,štastní,s krásnými vzpomínkami...

The end....

Je vidět,že to nebylo marnění času a že se vám líbí.Za všechny nádherné komentíky,jak k první tak druhé části vám moc děkuji!:-)

První článek Film Hvězdná brána

13. června 2009 v 21:01 | Makishka |  Ostatní
Dneska v sobotu 13.6. na čt1 dávají celovečerní film s Kurtem Russelem v roli Jacka O´Neilla Hvězdnou bránu!!!No ono vlastně už za chvíli...dneska jsem netilaa dočetla jsem se o ní hodně věcí.K datu 13.6. se o hvězdné bráně toho hodně píše.Nebudu opisovat popis filmu s programu ale shrnu ho pár slovy pro ty kteří ho ještě neviděli nebo to už zapoměli...(já ho viděla snad 100krát)
V egyptě kolem roku 1928,oběvili neznámý kruh.Oběvil ho otec Cathrine Langfornové(nevím jak se to píše a píšu to na rychlo).Nikdo symboly na kruhu nedokázal rozluštit až na Daniela Jacksona, kterého našla na nějaké přednášce.Ten je rozluští a může začít cestování...
Tot stručný popis.Vím že nic moc,ale snaha se cení...
Začíná tak za pět minut takže bych měla asi na rychlo na závěr říct pár slov.No nebo spíše napsat...Takže z filmu mám dobrý pocit i když není to nic extra.Seriál je prostě nejlepší,ale kdyby nebylo filmu tak asi ani seriálu.Podle mě je dobře že Kurt Russel nepřijal roli v seriálu...Richard Dean Anderson je nejlepší!Jdu se teda dívat doufám,že vy se taky budete dívat.
Tak se hezky usadte a hezkou podívanou!!

Něco na úvod

13. června 2009 v 20:46 | Makishka |  Ostatní
Už dlouho sleduju Hvězdnou bránu a Hvězdnou bránu atlantídu.Hodně na internetu hledám v různých článcích,blozích a podobně...proto jsem se rozhodla že si jeden taky udělám.Strašně se mi líbí sam a jack.Jak pomalu,ale jistě sleduji tak se to na internetu hemží povídkkami o těch dvou.Nikdy jsem žádnou povídku nenapsala ale řekla jsem si že to skusím.Už mám nějakou představu.Budu shánět novinky a doufám,že i spřátelovat.Doufám že se vám tu bude líbit...
S pozdravem Markéta...